Graf NP používají někteří kolegové pro monitorování počtu defektních jednotek v podskupině (vzorku). Velikost této podskupiny může být stejná nebo se může lišit. V praxi se ale tento graf používá pouze pro stejně velkou podskupinu.
Do grafu se hodnoty vkládají v pořadí, jak jdou z procesu. Pro výpočty kontrolních limitů pořadí nehraje roli, ale pro zjištění zvláštní variability či všeobecně sledování trendu je to potřeba.
Velikost podskupiny je stejná
Hodnoty v grafu jsou počty defektních jednotek v každé podskupině.
Střední hodnota je průměrný počet defektních jednotek na podskupinu, tj. podíl součtu všech defektních jednotek a počtu podskupin:
Tento graf má smysl používat pouze v případě, že defektní jednotka má stejnou šanci (pravděpodobnost), že nastane. (binomické rozdělení) a pokud se velikost podskupiny liší minimálně (jinak je graf velmi nepřehledný). My ho používat vůbec nedoporučujeme.
Hodnoty v grafu jsou počty defektních jednotek v každé podskupině.
Průměrná defektnost je daná podílem celkkového součtu všech defektních jednotek a celkového součtu všech hodnot v logických podskupinách:
Střední hodnoty v grafu se liší podle velikosti podskupiny:
Kontrolní limity se, v případě různě velkých podskupin, počítají pro každou hodnotu grafu zvlášť (proto vypadají, stejně jako střední hodnoty, tak zubatě):
My v TLSS Grafy NP nepoužíváme, protože jsou postaveny na matematickém modelu. My upřednostňujeme použití grafu I-mR, jehož limity jsou sestrojeny na základě reálných dat, nikoliv na matematickém modelu. A dá se použít jak pro data spojítá a diskrétní, tak pro atributivní (Upravená na poměry či procenta. Počty, pokud nemusíme, radši do tohoto grafu nedáváme, abychom nemuseli řešit velikost podskupiny. Počty totž můžeme v tomto grafu porovnávat, jestliže je podskupina stejně velká nebo se liší nepatrně, hranicí je rozdíl 20%. ).