CRT - Current Reality Tree

CRT je manažerský nástroj Teorie omezení (TOC). Na rozdíl od stromu  SNT, který slouží pro dosažení cíle nebo FRT, který slouží k vytvoření obrazu budoucnosti, pomocí CRT analyzujeme stávající stav a hledáme kořenové příčiny problému. Cílem je najít společnou kořenovou příčinou k podstatných nežádoucím jevům současného stavu, nikoliv vytvářet květnatý strom a identifikace nepodstatných skutečností.

Začínáme od řady podstatných nežádoucích jevů, ty se snadno identifikují. Hledáme k nim společné příčiny až do úrovně kořenových příčin. Často zjistíme, že ovlivnitelná kořenová příčina je potom pouze jedna (ostatní jsou obvykle charakteru obecných zákonitosti, neovlivnitelných lidmi). 

Za kořenovou příčinou je obvykle dlouhodobý konflikt nebo zdánlivě neřešitelné dilema. Jinak by zřejmě byl již dávno vyřešen a tyto nežádoucí jevy bychom neměli.

V případě CRT se jedná tak o „negativní“ logický strom, který se věnuje pouze tomu, co se nechová tak, jak bychom potřebovali, a hledáme k tomu společnou kořenovou příčinu jako jediné místo, kterým se dá změnit celek.

Také se se mu říká:

  • Problem Tree

Při sestavování stromu je dobré dodržovat určité postupy a především ověřovat platnost sestavené logiky (stromu)

Pravidla postupu:

  • POSTUP: Strom sestavujeme zeshora dolů od nežádoucích efektů ke kořenovým příčinám. Pokud je hotový, čteme ho naopak odspoda (jestliže nastává … , způsobuje to …)
  • TÝMOVOST: využíváme týmovou spolupráci a  brainstorming odborníků v dané oblasti. Každý zná část, nikdo nezná celek. To, co bychom sestavili sami, obvykle dobře známe, přidaná hodnota CRT vytvářená bez týmu je velmi omezená.
  • JASNOST: píšeme v celých větách tak, aby byly snadno pochopitelné
  • KLÍČOVOST: nepopisujeme nepodstatné a aditivní příčiny, pokud samy o sobě nevytvoří následek. Nedáváme příčiny typu obecně platných zákonitostí světa. K identifikaci kořenové příčiny nepomůžou.
  • PŘÍČINA-DŮSLEDEK: V logice jdeme hlouběji a hlouběji, každá příčina je důsledkem další příčiny. Na konci mají příčiny v rámci jednoho systému snahu konvergovat k jedné ovlivnitelné příčině (mimo obecných tvrzení člověkem neovlivnitelných)

Pravidla pro ověřování logiky:

  • PLATNOST: tvrzení máme ověřené, že jsou platné (existují)
  • KAUZALITA: ověříme vazbu „jestliže – pak“, respektujeme kauzalitu, kdy příčina vede přímo na důsledek. Pokud existuje tato příčina, pak automaticky existuje i tento následek. 
  • TAUTOLOGIE: Chybné obrácení příčiny a následku. Příčina přímo vyvolává důsledek, nestačí, že obě existují společně. Obrácenost snadno vznikne u obtížně dokazovatelných (nehmatatelných) a neúplných tvrzení 
  • KVANTITA: důsledek (symptom) nemusí být způsoben pouze jednou příčinou, ověříme, že pro důsledek by stačila každá z nich sama o sobě (vazba OR)
  • KOMBINACE: příčiny jsou v kombinaci (vazba AND, označována elipsou), ověříme, že důsledek vzniká pouze za společné existence více příčin ve vazbě.
  • DALŠÍ PŘÍČINA: hledáme i další nezávislé příčiny, které mohou způsobit stejný důsledek, kořenová příčina může být v jiné větvi
  • DALŠÍ DŮSLEDEK: hledáme i další nezávislé důsledky, které mohou být vyvolané stejnou příčinou pro ověření existence této příčiny (nutné hlavně u nehmatatelných příčin) nebo k identifikací vazeb k dalším nežádoucím efektům. Toto je velmi silný nástroj ověření existence příčin.
  • ZESÍLENÍ: Síla důsledku se zvyšuje s další příčinou (pouze u nebinárních logických vazeb), nesplést s kvantitou (kdy každá příčina sama o sobě vyvolá důsledek). V CRT se logické vazby tohoto druhu nepoužívají (neovlivňují určení kořenové příčiny), používají se v FRT stromech.